[Officium]
čtvrtku po 1. neděli po Devítníku

[Lectio1]
Čtení z knihy Genesis
!Gen 9:12-15
12 Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení  věků:
13 Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 
14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha,
15 rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva.

[Lectio2]
!Gen 9:20-23
20 I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. 
21 Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu. 
22 Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím. 
23 Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili.

[Lectio3]
!Gen 9:24-29
24 Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn,
25 řekl: „Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!“ 
26 Dále řekl: „Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem!
27 Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!“
28 Po potopě žil Noe tři sta padesát let.
29 Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel.
