[Ant Vespera] 
Jakub pak * zrodil Josefa, muže Marie; z níž se narodil Ježíš, jenž byl nazýván Kristus.;;109
Anděl Páně * se zjevil ve snu Josefovi a řekl mu: Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii za svou manželku, dítě, které se z ní narodí, je totiž z Ducha Svatého.;;112
Pastýři přišli * ve spěchu, a nalezli Marii a Josefa i Dítě položené v jeslích.;;121
Podivovali se všichni * nad slovy milosti, jež vycházela z jeho úst, a pravili: Není to snad syn Josefův?;;126
Mudrci vešli do domu, * a nalezli Chlapce s Marií, jeho matkou.

[Ant MatutinumC]
Když vzal Simeon Ježíše * do náruče, zvolal a řekl: Ty jsi vpravdě světlo k osvícení Národů.;;23
Ježíšův Otec * i Matka se velmi divili nad tím, co o něm <i>Mudrci</i> říkali; a Simeon jim požehnal.;;44

[Nocturn 1 Versum] 
V. Pro nás stal se ubohým, třebaže byl bohatý.
R. Abychom se jeho chudobou my stali bohatými.

[Responsory4]
R. Celopaly ani oběti jsi nechtěl,
* Opatřil jsi mi však tělo.
V. Na počátku knihy je o mně psáno, abych vykonal, Bože, tvou vůli.
R. Opatřil jsi mi však tělo.

[Lectio5]
Řeč svatého Ambrože Biskupa.
!Výklad Žalmu 36 a 61.
Poslouchej dobře Pána a s důvěrou k němu volej. Kristus tím, že konal Otcovu vůli, naplnil zákon. A proto se stal naplněním zákona a plností lásky; neboť tím, že miloval Otce, všechnu svou lásku svěřil jeho vůli. Bylo to tedy z laskavosti, nikoliv ze slabosti, že poslouchal své rodiče Josefa a Marii. Když tedy přijal naše utrpení, přijal i tuto poslušnost. Když totiž sobě podrobil všechno, jednal dle svého božství. Když však sám byl poslušen, jednal dle svého lidství. Poslušná duše, praví, nikoli božství, poddaná duše, nikoliv Boží moc. Skrze ni přijal tedy poslušnost, skrze ni přijal pokoru: tyto vlastnosti však nepřijal pro nedostatečnost své moci, ale proto, aby nás naučil kázni.	

[Lectio6]
Jako člověk nás tedy tím, co vytrpěl, naučil poslušnosti, aby byla dokonána v těle, a skrze dědictví poslušnosti do nás byla vlita příčina naší věčné spásy, neboť předtím se skrze dědictví neposlušnosti stal onen první Adam příčinou smrti. Poslušnost je tedy ponaučení lidské ctnosti a nikoliv umenšení božské moci. 	

[Lectio7]
Neboť pokud někdo říká, že Syn je menší než Otec a není mu roven proto, že Boha Otce poslouchal; byl snad také menší než matka proto, že ji poslouchal? Čteme totiž o Josefovi a Marii: „a poslouchal je.“ Avšak tato jeho laskavost není pro nás ztrátou, ale ziskem; neboť skrze ni nám všem Pán Ježíš vlil víru a milost, aby nás v duchu věrnosti učinil poslušnými Bohu Otci. 

[Lectio8]
!Tamtéž, ale Žalm 118, v. 32 a 34.
Takže, když to vše uvážíme, v ráji scházela pokora, a proto přišla z nebe. V ráji povstala neposlušnost, a poslušnost proto sestoupila na zem spolu se Spasitelem. Tělo se dmulo pýchou, proto nebylo možné nalézt na zemi pokornou poslušnost. Když přišel Pán Ježíš, prvně se zřekl sám sebe, nepovažoval za loupež to, že je roven Bohu, ale přijal podobu služebníka, též vzhledem vypadal jako člověk. I pokořil sám sebe a stal se poslušným až k smrti. Proto ať si každý řekne: „jsem mladý a opovrženíhodný.“ Neboť Kristus jako chudý a opovrženíhodný vykoupil svět, neboť Kristus svou pokorou přemohl ďábla.

[Responsory8]
R. Chudý jsem, a žiji v útrapách
* Od svého mládí.
V. Jakmile vstanu, jsem ponížen a rozrušen.
R. Od svého mládí.

[Lectio9]
@Tempora/Epi1-0:Lectio7

[Lectio10]
@Tempora/Epi1-0:Lectio8:s/Kdykoliv .*//

[Lectio11]
@Tempora/Epi1-0:Lectio8:s/.* (?=Kdykoliv )// s/$/~/
@Tempora/Epi1-0:Lectio9:s/Beránka totiž .*//

[Lectio12]
@Tempora/Epi1-0:Lectio9:s/.* (?=Beránka totiž )// 

[Responsory11]
R. Pro nás stal se ubohým; 
* Třebaže byl bohatý.
V. Abychom se jeho chudobou my stali bohatými.
R. Třebaže byl bohatý.

[Responsory12]
R. Naučí vás Pán * Svým cestám.
V. A kráčet budeme po jeho stezkách.
R. Svým cestám.

[Ant Vespera 3] 
Synu, * proč jsi nám to učinil? Hle, tvůj otec a já jsme tě v bolestech hledali. Proč jste mě hledali? Nevěděli jste snad, že mi náleží být v tom, co je mého Otce?;;109
Sestoupil Ježíš * spolu s nimi, a přišel do Nazareta, a byl jim podřízen.;;112
A Ježíš prospíval * moudrostí i věkem, a milostí u Boha i u lidí.;;121
Podivovali se všichni * nad slovy milosti, jež vycházela z jeho úst, a pravili: Není to snad syn Josefův?;;126
A pravili: * odkud pochází tato moudrost a moc? Není to snad syn tesařův?;;147
