[Ant 1] 
@Tempora/Quadp1-0:Ant 3

[Ant Matutinum 3N]
Setba padla * na dobrou půdu, a když vzešla, přinesla stonásobnou úrodu.

[Lectio5]
Z knihy „Příručka“ svatého Bernarda Opata.
!Řeč 2. na Dobu předpostní
Pán seslal tvrdý spánek na Adama. Seslal jej i sám na sebe a tím se zajisté stal druhým Adamem. Avšak mezi nimi zajisté není  malá vzdálenost. Adam totiž, zdá se, usnul z veliké ohleduplnosti Boží, Kristus však byl jat velikým soucitem. Tak jako v Adama vdechla spánek pravda, v Krista láska, to oboje však je Pán, pravda i láska. Evangelista Jan totiž pravil: “Bůh je láska.” A sám Pán řekl: “Já jsem cesta, pravda a život.”	

[Lectio6]
Zajisté nikdo nepochybuje, že spánek Kristův přišel pouze z lásky, alespoň pokud mluvíme o Křesťanech. Pokud tedy ulehl jako lev, samozřejmě ne jako poražený, ale jako vítěz, z vlastní moci vydal svůj život a spánek smrti přijal z vlastní vůle. Co však asi můžeme říct či věřit o spánku, který Pán seslal na Adama, a v němž mu bez jakéhokoliv vjemu bolesti odebral z boku žebro, aby utvořil ženu?  	

[Lectio7]
Mně se tedy zdá, jako by usnul při pohledu na neměnnou pravdu a hlubinu božské moudrosti, která přesahuje lidské smysly. To se dá poznat, či spíše uhodnout, z jeho slov. Když se totiž z toho spánku navrací, ukazuje, kam odešel, když přichází jako opilec z vinného sklepa a vyhrkne ono veliké tajemství, které po takové době o Kristu a Církvi vyjevuje Apoštol. „Toto zde,“ praví, „je kost mých kostí.“ A „proto opustí člověk otce i matku, a přilne ke své manželce, a budou dva v jednom těle.“ Nebo se ti snad zdá, že ten, který potom vzrušeným hlasem vykřikl tato slova, jen upadl do hlubokého spánku? 	

[Lectio8]
Bůh člověka ustanovil ve svobodě, aby se pohyboval mezi nebem a zemí, aby snadno vystoupal do výšin, ale zároveň jej nic, ani nutnost, nelákalo sestoupit dolů. Neměl však svobodnou vůli jako my, ale ze všech stran musel s něčím bojovat. Tak jej totiž na zemi drželo v zajetí nějaké bahno a z nebe jej zase odháněly špatnosti, aby se ani nedokázal bezbolestně odtrhnout od věcí pozemských, a do nebe mohl být jen stěží přijat bez velkého nářku. Takto se zajisté namáhají ti, kteří chtějí uchvátit mou duši, musíme tedy volat: „Nešťastný já člověk! Kdo mne osvobodí z tohoto těla smrti?“ (Římanům 7:24)

[Lectio9]
@Tempora/Quadp2-0:Lectio7:s/Proto .*//s

[Lectio10]
@Tempora/Quadp2-0:Lectio7:s/.* Proto /Proto /s s/$/~/
@Tempora/Quadp2-0:Lectio8:s/Kdo by .*//s

[Lectio11]
@Tempora/Quadp2-0:Lectio8:s/.* Kdo by /Kdo by /s

[Lectio12]
@Tempora/Quadp2-0:Lectio9:s/Slovo .*//

[Ant Laudes]
Má síla, * a a má chvála je Hospodin, vyslyšel můj hlas, a učinil, abych byl zachráněn.

[Ant Prima] 
Pokud hledáte vrchol * pravé cti, vždy spěchejte k nebeské vlasti.

[Ant Tertia]
Sémě jest * Slovo Boží, rozsévač pak Kristus; každý, kdo jej poslouchá, zůstane navěky.

[Ant Sexta]
Kdo zachovávají slovo Boží * srdcem dokonalým a bezvadným, přinesou plody v utrpení.

[Ant 3]
Ježíš, když toto řekl, zvolal: * kdo má uši k slyšení, slyš!