[RV1]
Responsorium. Všichni byli naplněni Duchem svatým, a počali mluviti, protože Duch svatý jim dal schopnost mluvit: * A sešlo se množství lidu, kteří říkali, alleluja.
V. V různých jazycích mluvili Apoštolové o velikosti Boží:
R. A sešlo se množství lidu, kteří říkali, alleluja.

[Lectio2]
@Tempora/Pasc1-2:Lectio1:2 s/1-8/6-11/
@Tempora/Pasc1-2:Lectio1:8-10
9 My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie,
10 Frýgie a Pamfýlie, Egypta a libyjského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma,
11 židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“

[Lectio3]
!Act. 2:12-15
12 A všichni žasli a v rozpacích se ptal jeden druhého: „Co to má znamenat?“
13 Ale jiní říkali posměšně: „Jsou plní sladkého vína!“
@Tempora/Pasc1-2:Lectio2:2-3

[Lectio5]
Řeč svatého Lva Papeže.
!Řeč 1. o Nanebevstoupení Páně.
Nejmilejší, srdce všech Katolíků vědí, že dnešní slavnost se musí uctít obzvláštními oslavami. Není pochyb ani o tom, jak veliká úcta náleží tomuto dni, který Duch svatý posvětil tím nejvýtečnějším zázrakem svého daru.

[Lectio6]
Neboť dnešní den je desátý od onoho dne, kdy Pán vystoupil nade všechny výšiny nebes, aby se spolu s Bohem Otcem posadil po jeho pravici, a také padesátý od jeho zmrtvýchvstání, kdy zazářil v tom, co začal, a přinesl s sebou velká tajemství staré i nové smlouvy. Jimi velmi jasně dává najevo, že milost byla již dávno předpovězena zákonem, a zákon byl naplněn skrze milost. 	

[Lectio7]
Tak jako židovskému národu, osvobozenému kdysi od Egypťanů, byl svěřen zákon na hoře Sinaj padesátý den po obětování beránka, tak po umučení, kterým byl zabit pravý Beránek Boží, padesátý den od jeho zmrtvýchvstání sestoupil Duch svatý na Apoštoly a věřící lid, aby pilný Křesťan snadno poznal, že počátky starého Zákona slouží začátku evangelní doby, a že tentýž Duch <i>Svatý</i> stvořil druhou úmluvu, který stvořil i tu první.

[Lectio8]
Právě v tento den prvně zazněla polnice hlásání Evangelia, od tohoto dne zavlažily deště milostí a řeky požehnání každou poušť a vše, co bylo vyprahlé. Aby totiž obnovil tvář země, Duch Boží se vznášel nad vodami a aby zahnal staré temnoty, zaplál jas nového světla, a zářící slovo Páně spolu s mihotavým světlem ohnivých jazyků dalo počátek plamenné řeči i schopnosti ji pochopit, řeči, která zničí všechen hřích, dokáže osvěcovat, a má v sobě sílu zapalovat. 

[Lectio9]
@Tempora/Pasc7-0:Lectio1:s/ Kdo tedy.*//s

[Lectio10]
@Tempora/Pasc7-0:Lectio1:s/.* (?=Kdo tedy)//s s/$/~/
@Tempora/Pasc7-0:Lectio2:s/ Vpravdě .*//s

[Lectio11]
@Tempora/Pasc7-0:Lectio2:s/.*(?=Vpravdě )//s s/$/~/
@Tempora/Pasc7-0:Lectio3:s/ Jistě, .*//s

[Lectio12]
@Tempora/Pasc7-0:Lectio3:s/.*(?=Jistě, )//s

[Hymnus Laudes] (rubrica cisterciensis)
@Tempora/Pasc7-0:Hymnus Matutinum:21-46
